Pozitivní zpětná vazba je mocný nástroj. Přečtěte si rozhovor s Annou Kubíčkovou, koordinátorkou projektu zavádějícího systém Pozitivní podpory chování dětí (PBIS) do tří českých škol. Jde o shrnutí prvního roku fungování projektu podpořeného Nadací Olgy Havlové v rámci programu Active Citizens Fund.
Projekt pilotního zavádění systému PBIS do českých škol má za sebou první rok. Během něj byl systém zaváděný ve třech českých školách (Velké Hamry, Chanov, Zeleneč). Na začátku loňského školního roku si nikdo z nás asi nedokázal, a asi ani nechtěl, představit jak moc do něj opět zasáhne pandemie koronaviru. Jak silně se pandemie a uzavření škol promítly do zavádění systému PBIS do uvedených škol?
Myslím, že pandemie nám při pilotním zavádění PBIS do českých škol paradoxně do jisté míry pomohla. Dodala potřebnou důležitost a pozornost chování dětí coby odrazu jejich psychické pohody a aktuální situace a zviditelnila účinnost jeho pozitivní podpory. Školy nyní mnohem více vnímají důležitost dobrých vztahů a vidí, jak jim pomáhá, když se u dětí s problémy v chování zajímají o jejich životní situaci a spokojenost ve škole. Samozřejmě to zároveň byl velmi náročný rok, jak pro děti, tak pro zaměstnance škol – od vedení škol, přes učitele, asistenty pedagoga až po školní poradenské pracovníky a další. Při zavádění systému PBIS je vždy důležité zohlednit potřeby dané školy – i když jsou tedy principy pozitivní podpory veskrze stejné, vypadá systém na každé škole trochu jinak. V tak neobvyklém školném roce jsme se proto o to víc snažili naslouchat školám a jejich potřebám a nabízeli možná řešení. V přípravném týdnu minulého roku jsme ještě stihli proškolit pedagogické sbory zapojených škol o principech první úrovně systému podpory. Poté jsme již omezili školení na minimum a nabízeli jsme školám různé druhy podpor včetně toho, že s námi mohou konzultovat cokoliv, co právě ve škole řeší. Na zaváděné postupy jsme od začátku školního roku měli ze škol výbornou odezvu. Náročnost celé situace podle mě v těchto školách ještě před jejich uzavřením zvýšila potřebu více se věnovat chování dětí a využívat k tomu co nejefektivnější nástroje. Systém a nastavená pravidla následně školám pomáhaly při online výuce ale i při návratu dětí do škol. Hodně záleželo na jednotlivých učitelích, jak dokázali doporučené postupy využít.
Jak přes všechna pandemická opatření probíhala komunikace se školami?
Vše probíhalo skvěle. Mrzelo nás sice, že jsme většinu času nemohli jezdit přímo do škol, vše jsme si ale vynahradili skrz emaily a online setkání. Zároveň jsme díky tomu mnohem více komunikovali se zahraničními partnery. Podařilo se nám také uspořádat dvě online setkání užších týmů všech zapojených škol.
Jaké prvky systému se školám podařilo zavést během online výuky nebo po opětovném otevření škol?
V prvním roce práce se systémem PBIS školy zavádějí první úroveň podpory, která je základním stavebním kamenem systému. Jedná se o různé konkrétní prvky prevence problémového chování, v systému jsou popsány ve formě praktických principů a rad (více na www.pbiscr.cz). Se všemi zapojenými školami jsme si proto v srpnu nejprve nastavili hlavní celoškolní očekávání směrem k chování žáků (například: bezpečí, slušnost, zodpovědnost). Učitelé během školení vytvořili konkrétní příklady, jak takové chování vypadá ve třídě, jak na chodbě, na toaletách a dalších místech školy. Všichni učitelé pak s dětmi toto chování prakticky nacvičili přímo v místech, kterých se takové chování týká. Takže si třeba na chodbě prakticky vyzkoušeli, jak se projevuje zodpovědnost (například tím, že při konfliktu požádám dospělého o pomoc). Učitelé také žákům ukazovali, co zodpovědné není(například řešení konfliktu typu “vyřídíme si to po škole”). Pomohli tím žákům připomenout a fixovat vhodné chování, zároveň je teď díky tomu prostředí školy pro žáky mnohem předvídatelnější, což snižuje celkovou s hladinu stresu ve škole. Stejnou strukturu jsme využili i při přechodu do online vzdělávání.Většina škol si vytvořila očekávané chování pro “online třídu” – toto chování opět procvičili a průběžně na tato očekávání odkazovali. První úroveň systému PBIS zároveň stojí na fixování vhodného chování pomocí pozitivní zpětné vazby, když se dětem daří chovat podle daných očekávání. Vhodného chování si běžně tolik nevšímáme, častěji reagujeme na to nevhodné. Přicházíme tím ale o mocný nástroj, který v managementu chování žáků můžeme využít. Když si vhodného chování pravidelně všímáme a děti za ně oceňujeme, výrazně zvýšíme pravděpodobnost, že dítě bude vhodné chování opakovat. Pochvala fixuje chování, které chceme, aby děti uplatňovaly. Dítě v tu chvíli zároveň získá naši pozornost a naučí se, že ji může snadno získat právě vhodným chováním a nemusí už na sebe tolik upozorňovat rušivými projevy. Tomu všemu pomáhá, když pozitivně formulujeme očekávané chování – tedy, když žákům více připomínáme, jak se mají chovat spíše než bychom neustále upozorňovali na zakázané chování – i to, že se opravdu snažíme si vhodného chování žáků všímat. Během školního roku jsme s učiteli cíleně pracovali i se zaměřením “pochval”. Mnohdy si totiž neuvědomíme, že v hodinách oceňujeme často ty, kterým se vše daří. Nejvíce upevňování a opakování přitom potřebují právě ti, kteří mají v chování více obtíží. Vyzkoušeli jsme s učiteli proto jednoduché cvičení. Několik z nich se rozhodlo, že se ve vybraných hodinách zaměří na žáky, které tak často neoceňují, a budou je chválit ve chvílích, kdy se chovají dobře (i nadále přitom samozřejmě oceňovali i ostatní žáky). Změny, které u těchto žáků učitelé popisovali, byly pro mě až dojemné. Mluvili o tom, jak se daný žák najednou rozzářil, zlepšilo mu to náladu – učitele to opravdu hodně motivovalo a nás také. Tato zkušenost nám opět potvrdila, že opravdu všichni žáci by měli mít možnost ve škole zažívat úspěch nejen v učení, ale i v chování a sociální oblasti.
Projekt podpořil Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a hájení zájmů znevýhodněných skupin. Cílem programu je dále inspirace k aktivnímu občanství a posílení kapacit neziskových organizací. Program Active Citizens Fund vstoupil do České republiky v září roku 2019 s cílem podpořit neziskové organizace nehledě na jejich velikost a zkušenosti. V České republice jej spravuje konsorcium, které tvoří Nadace OSF, Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a Skautský institut. Program je realizován v rámci Fondů EHP a Norska 2014–2021. Prostřednictvím Fondů EHP a Norska přispívají státy Island, Lichtenštejnsko a Norsko ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru (EHP) a k posilování spolupráce s 15 evropskými státy. Důležitým posláním programu je také spolupráce mezi Českou republikou a dárcovskými státy. Jde o spolupráci mezi českými neziskovými organizacemi a organizacemi z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.
