V rámci programu Active Citizens Fund podpořil Výbor dobré vůle projekt zaměřující se na zavádění konceptu podpory chování žáků. Ve školách, kde je tento systém dobře implementovaný, se děti cítí dobře a lépe se soustředí na obsah učiva. Systém podpory chování žáků má však pozitivní dopad i na pedagogy, kteří mimo jiné mohou věnovat více času výuce namísto řešení výchovných problémů.
Žáci by se v první fázi zavádění měli naučit, jak se chovat podle celoškolních hodnot a co se od nich ve škole očekává. Příkladem může být nácvik zvedání ruky před promluvením ve vyučovacích hodinách nebo klidná chůze po schodech. Jednoduchá pravidla, jejichž výběr záleží na týmu školy, musí být pro žáky jasně srozumitelná a akceptovatelná. Ze strany pedagogů je žádoucí a důležité si vhodného chování často všímat a aktivně ho podporovat. Naopak reakce na nežádoucí projevy chování by měla být klidná a řešení by mělo podporovat rozvoj potřebných kompetencí.
Systém pozitivní podpory chování žáků známý pod zkratkou PBIS (z anglického Positive Behavioral Intervenrions and Supports) začal vznikat před 30 lety ve Spojených státech amerických, kde ho v současnosti využívá přes 26 tisíc škol. V Česku systém zavádí Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělání (ČOSIV), která k tříleté pilotní fázi projektu vybrala tři školy. „Školy jsme na základně předchozí spolupráce vytipovali, protože víme, že měly zájem o toto téma. Zároveň jsme se snažili vybírat různé typy škol,“ upřesnila Anna Kubíčková, koordinátorka expertního týmu. „Máme jednu školu, kde je vyšší počet dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, jednu školu, kde je hodně dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí, a jednu poměrně běžnou školu,“ doplnila.
Po dvou letech fungování projektu lze sledovat a porovnávat, jaké jsou rozdíly v implementaci a v přístupu mezi školami. „Zatím to vypadá, že PBIS pomáhá na všech typech našich vybraných škol, což odpovídá zkušenosti ze zahraničí. V USA je systém implementován ve více jak dvaceti tisících školách s žáky z vyloučených lokalit ale i s žáky velmi prestižních škol,“ uvedla Anna Kubíčková.
Pedagogické sbory na školách absolvovaly detailní seznámení se systémem, postupné zavádění však primárně řeší menší tým složený ze zástupců školy. Je preferováno, aby v týmu byl také zástupce rodičů a žáků, zatím se tak podle koordinátory projektu neděje. Dodala však, že školy organizují schůzky, kde rodičům společně s expertním týmem představují, co systém znamená a co se vlastně ve škole děje nebo mění.
Přestože v únoru roku 2023 pilotní projekt v rámci programu Active Citizens Fund oficiálně skončí, organizace ČOSIV bude v zavádění PBIS pokračovat i nadále. „Po tom, co jsme vstoupili více do mediálního prostoru, cítíme velkou poptávku. Chceme proto zajistit dostatek proškolených konzultantů ve všech regionech,“ představila Anna Kubíčková plány do budoucna. „Hodně škol to už dělá skvěle a vůbec by nás nepotřebovala. Spousta škol se ale chce rozvíjet nebo cítí, že má někde mezery a potřebuje pomoci,“ dodala.
Systém PBIS, jehož účinnost a efektivita byla prokázána nespočtem výzkumů, již využívají nebo zavádějí ve školách v Kanadě, Japonsku, Nizozemsku nebo ve Velké Británii.
„Přála bych si, aby většina škol, které znám, tento pozitivní a sjednocený přístup začala nějakým způsobem aplikovat. A nemusí to být přímo přes PBIS, mohou si to nazvat, jak budou chtít. Myslím si, že by to byl obrovský zvrat dobrým směrem,“ uzavřela koordinátorka expertního týmu.
Článek byl zveřejněn v časopise Dobré zprávy. Celý časopis si můžete přečíst zde.
