V rámci programu Active Citizens Fund byl podpořen projekt BIDARIPEN/S Odvahou, jehož cílem je podpořit Romy na lokální úrovni, aby se z nich stali místní samosprávou respektovaní partneři a mohli spolurozhodovat o potřebných změnách v místech, kde žijí.

Projekt realizovaly lídryně z ženské romské skupiny Manushe, která již 20 let podporuje mimo jiné vzdělávání romských žen a dívek, jejich postavení na trhu práce a zapojení ve společnosti. Jak projekt probíhal, odpověděla koordinátorka Claudie Laburdová z organizace Slovo 21.  

S jakými návrhy na změny ženy přicházely?

Upřesním, že ženy s novými podněty nepřicházely úplně samy, ale řešily je v rámci komunitních setkání společně s ostatními Romy. Jejich návrhy se hodně lišily podle měst, ve kterých komunitní organizátorky působí. Například Chodov a Náchod jsou města, kde reagují na skutečné potřeby místních. Chodov (lokalita Železný dvůr) se pouští do návrhu na vystavění nové autobusové zastávky, protože děti z lokality chodí do školy pěšky po silnici až dva kilometry. Žádný chodník, ale opravdu nezpevněná silnice, když prší nebo sněží, dojdou děti do školy promáčené a celé od bahna. Učitelé si pak stěžují a někteří rodiče v tomto počasí děti do školy raději nepouští vůbec. V Náchodě by místní rádi spolupracovali na konkrétním návrhu sociálního bydlení. Po několika schůzkách s panem starostou se dvě dámy dostaly do poradní skupiny, kde se kromě bydlení, bude také řešit vzdělávání, zaměstnanost, apod.

Kolik nápadů se v rámci projektu podařilo realizovat? 

Stále jsme v procesu u většiny z nich a rozhodně je chceme dotáhnout do konce. V jediném případě se nám ale moc nedaří. Místní samospráva nám není nakloněna, ale zatím se nevzdáváme.

Na jaká úskalí jste narazili?

Během uplynulých dvou let se bude asi Covid-19 skloňovat ve všech pádech. My na tom nejsme jinak, protože projekt byl hlavně o osobní komunikaci. Setkání komunity přes zoom nebo jinou on-line platformu prostě nezrealizujete. Na další velké překážky jsme snad ani nenarážely. Spíš bylo zajímavé sledovat celkový posun u samotných členů komunity. Na prvních setkáních při řízené diskuzi, bylo časté, že se lidé obraceli na komunitní organizátorky s větou „tak řekněte vy, my to uděláme,“ což dobře ukazuje, na co jsou lidé v lokalitách zvyklí. Nikdo se jich většinou neptá, dokonce mnoho organizací přichází už s hotovou myšlenkou, co je pro „ně“ potřebné.  

Co Vy osobně považujete za největší úspěch projektu?

Snad to nevyzní špatně, ale pro mě osobně není tolik důležité, že návrhy z komunit jsou v nějakém procesu. Je to skvělé, ale mnohem více mě těší, že vzniklo šest aktivních romských skupin lidí, kteří jsou ochotni se spolupodílet na různých aktivitách a převzít část zodpovědnosti, aby daná věc byla zdárně dotažena do konce. Lidé v komunitách se naučili říkat své nápady nahlas, a to mi přijde jako nejdůležitější.

Projekt byl k 31. březnu 2022 ukončen. Jak bude pokračovat dál?

Proces občanské aktivizace požaduje mnoho víc času, než trvá jeden projekt. Je nezbytné a důležité pokračovat v motivaci Romů a přesvědčení, že mají právo, ale i povinnost aktivně se podílet na dění ve městech, kde žijí.

Rozhovor byl zveřejněn v časopise Dobré zprávy. Celý časopis si můžete přečíst zde.