Před třiatřiceti lety založila Olga Havlová jednu z prvních porevolučních neziskových organizací u nás. Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové vozil v prvních letech z ciziny v kamionech vozíky pro handicapované či chybějící léky. „Dnes se víc zaměřujeme na věci, které nejsou vždycky tak hmatatelné, třeba na psychologickou pomoc,“ říká ředitelka naší nadace Monika Granja v rozhovoru s Barborou Postráneckou pro Magazín Reportér.
Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové vznikl velmi krátce po revoluci, v dubnu 1990. Tušíte, kde se ten nápad vzal?
Moje předchůdkyně v nadaci, paní ředitelka Milena Černá mi vyprávěla, že když se Olga Havlová stala první dámou a začala doprovázet Václava Havla na zahraničních cestách, potkala kanadského velkoprůmyslníka českého původu Karla Velana. A on jí dal šek – byl to velký mecenáš a dělal to běžně. Řekl jí, že by rád, aby se peníze použily na pomoc zdravotnictví v Československu. To byl dost možná jeden z prvních impulzů, kdy si Olga Havlová uvědomila, že může pomáhat různě znevýhodněným lidem.
A tak vzniklo sdružení, které se po dvou letech změnilo na nadaci?
Ano. Už na počátku roku 1990 se paní Olga setkala se svými přáteli z disentu a rozhodli se, že založí Výbor dobré vůle. O dva roky později se výbor transformoval do Nadace Olgy Havlové. Cílem organizace bylo pomáhat lidem se zdravotním handicapem a jinak znevýhodněným lidem. Olga Havlová začala záhy navštěvovat ústavy, domovy pro seniory a čím dál tím víc zjišťovala, jak je situace zoufalá.
Celý rozhovor si po bezplatném vytvoření účtu můžete přečíst zde: https://reportermagazin.cz/.../olga-havlova-byla-tahoun.../
